Správa CHKO Moravský kras >> Charakteristika oblasti >> Těžba nerostných surovin

Těžba nerostných surovin

V minulosti

Těžba nerostných surovin a jejich zpracování patřily k prvním významným aktivitám člověka na území Moravského krasu. Geologická rozmanitost území umožňovala již od pravěku intenzivní využívání nerostného bohatství. Těžba nerostných surovin v Moravském krasu sehrála důležitou roli v historii průmyslu Blanenska. Jednalo se zejména o těžbu železných rud, vápenců a slévárenských písků, která především v 19. století ovlivnila budování hutí, sléváren a strojírenských závodů.

První využívání je zaznamenáno již z nejstarších období osídlování krajiny. Jedná se především o nahodilý povrchový sběr surovin k výrobě kamenných nástrojů, např. sběr rohovců z jurských (druhohorních) pokryvů a ze zvětralin rudických vrstev. K těmto sběrům později v době železné přistoupily i sběry povrchových výskytů limonitických železných rud, které vznikaly díky specifickým geochemickým podmínkám na styku devonských vápenců a rudických vrstev. Tyto lokality byly postupně téměř úplně vysbírány, ale podle současného geologického a důlně historického mapování Rudické plošiny je přítomnost ložisek takového typu prokázána. V době slovanské došlo ke značnému rozvoji železářství, které bylo prokázáno archeologickými nálezy starých hutí v okolí Rudice, Olomučan a Habrůvky. Jako nerostná surovina byla opět používána železná ruda rudických vrstev. O způsobu dobývání nemáme v současné době k dispozici hodnověrné údaje, lze však oprávněně předpokládat nejen povrchový sběr rud, ale i systematickou těžbu v nehlubokých důlních dílech. Spolu s limonitem byly využívány i doprovodné jíly a písky rudických vrstev k přípravě žáruvzdorných materiálů, především k budování hutí a k výrobě keramiky. Archeologický průzkum ukázal, že 8. a 9. století bylo na území Moravského krasu obdobím velkých, dobře organizovaných hutnických celků, které byly na vysoké technologické úrovni. Tradiční těžba a zpracování železné rudy doznává svého kvalitativního a kvantitativního skoku ve 2. polovině 18. a v 19. století, kdy bylo území Rudické a Babické plošiny intenzivně využíváno především hlubinným způsobem. Hloubka šachet se pohybovala mezi 20 až 140 m. Těžba rud byla ukončena v roce 1893 pro vyčerpání ložisek a nerentabilnost těžby. Od té doby jsou známy pouze povrchové a ojediněle i důlní těžby keramických a slévárenských jílů a písků.

Těžařská činnost ve střední části Moravského krasu přinesla značné ovlivnění krajiny. Jedná se především o pozůstatky šachet s odvaly (např. Panské boudy, Žegrov, Černé hlíny a jiné) v okolí Rudice a u Babic (Malá Macocha). Mimo velká důlní a povrchová díla jsou na území zachovány desítky drobných dobývek, tzv. pinek (prohlubní vzniklých propadem poddolovaného povrchu) a odvalů (hald), zejména na Rudické plošině.

Významnou nerostnou surovinou Moravského krasu byly a ještě stále jsou vápence. Představují surovinovou základnu pro výrobu vápna, stavebního kamene a ušlechtilou kamenickou výrobu. V minulosti byly vápence volně sbírány a lámány jako škrapy a škrapové balvany, později byly těženy v malých lomových provozovnách, kde se místy využívalo i stěn přirozených krasových závrtů. Poměrně rozšířená byla výroba vápna, využívaného ve stavebnictví a železorudných hutích. Z blíže nedatovaného období nejstarší výroby vápna na území Moravského krasu známe několik lokalit šachtových pecí s nálezy kruhové kamenné vyzdívky, zbytků vápna, hliněné mazanice s glazurou a otisky větviček jehličnanů (Domínka, Březina, Wiehlovo údolí, Suchá louka). Z lokalit těžby vápenců lze jmenovat např. Plánivy, Hložek, Holštejn, Babice aj. Teprve později se těžba vápenců soustředila do několika lomů, z nichž dnes pracují již jen lom Ochoz 1 na výrobu drceného kameniva a velkolom Mokrá.

Do sféry využívání nerostných surovin na území Moravského krasu musíme započítat i využívání krasových dutin. Kromě úkrytů a přirozených přístřešků byly využívány zejména jeskynní sedimentární výplně. Sloužily k těžbě písků (Býčí skála) a fosfátových hlín (Výpustek, Jáchymka).

V současnosti

V současné době na území CHKO Moravský kras zůstává v provozu poslední těžební provoz. V lomu u obce Ochoz se těží devonské vápence částečně využívané jako drcené kamenivo, což je velmi neekonomické a nehospodárné využívání této kvalitní suroviny, mající své kořeny již minulosti. V současné době tento problematický provoz přechází na výrobu tzv. mikromletých vápenců, což je významná surovina pro chemický průmysl, výrobu léčiv a pod. Zbytková surovina bude využívána jako materiál pro výrobu stavebních tvarovek a umělých mramorů.

Podstatně složitější situace je v případě rozsáhlého komplexu lomů u Mokré, kde se intenzivním způsobem těží vápence a korekční sialické suroviny pro výrobu cementu. Dobývací prostor o rozloze několika km2 sice nezasahuje do CHKO Moravský kras, ale prakticky celá severní hranice prostoru přímo navazuje na úředně vymezenou hranici CHKO Moravský kras. V minulých letech se díky spolupráci s těžařem (CVM Mokrá, a.s.) a Obvodním báňským úřadem v Brně podařilo usměrnit technologii trhacích prací. Na základě měření seismických vzruchů při odpalu byly stanoveny limity maximálních náloží i způsob časování náloží v jednotlivých vrtech. Zcela byla eliminována praxe tzv. sekundárních odstřelů (rozpojování velkých balvanů) používáním tzv. bouracích kladiv. Tento přístup se uplatnil i v lomu Ochoz. Rovněž se podařilo provést odprášení drtičů, což byl také jeden z vážných problémů minulosti.

V současné době Správa CHKO Moravský kras připravuje návrh změny dobývacího prostoru Mokrá tak, aby mezi hranicí CHKO a hranicí dobývacího prostoru zůstal ochranný pilíř o šířce několika set metrů. Tento pilíř bude sloužit i k ochraně Hostěnického propadání a na něj navázaného jeskynního systému Ochozské jeskyně. Objektivní vytyčení tohoto pilíře je značně problematická záležitost, nicméně se zde začíná rýsovat možnost využití výsledků geofyzikální měření, prováděného firmou MetRock Brno a výsledků komplexního biomonitoringu této oblasti.

Správa CHKO Moravský kras

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt