Lesnictví

Lesy na území CHKO Moravský kras zaujímají plochu 5345 ha, tj. 58,6 % rozlohy chráněné krajinné oblasti. Rozsáhlejší lesní komplexy jsou zejména ve střední a jižní části území.

Zastoupení dřevin není rovnoměrné. Smrk ztepilý (Picea abies) výrazně převládá v severní části, buk lesní (Fagus sylvatica) ve střední a habr obecný (Carpinus betulus) spolu s duby (Quercus sp. div.) v jižní části chráněného území. To je způsobeno jednak přírodními podmínkami, jednak rozdílným způsobem hospodaření v minulosti.

V severní a střední části v minulosti výrazně dominovala poptávka po bukovém dříví, z kterého se pálilo dřevěné uhlí pro vysoké pece. V severní části byla vykácena převážná většina původních bukových porostů, které byly poté nahrazeny smrkovými monokulturami. Ve střední části byly bukové porosty přirozeně obnovovány a často byla přirozená obnova doplněna dalšími druhy dřevin. Porosty s převahou buku tak zůstaly zachovány. Lesy v jižní části pak do začátku 20. století sloužily jako zásobárna palivového dříví pro město Brno, což vedlo k obhospodařování těchto lesů jako pařeziny. Postupně zde tak převládl především habr, který neustálé stínání nejlépe snáší.

Lesy v CHKO Moravský kras jsou rozděleny dle zákona o ochraně přírody a krajiny do tří zón ochrany přírody:

V I.zóně je zařazeno 1268 ha. Jsou to převážně lesy ve vybraných zvláště chráněných územích a některé další lesní porosty převážně charakteru lesa ochranného. Prioritně jsou zde uplatňovány zájmy ochrany přírody, vybrané porosty jsou ponechány samovolnému vývoji, bez přímých zásahů člověka. V ostatních porostech I. zóny jsou prováděny takové zásahy, které směřují k úpravě druhové skladby, prostorové a věkové struktury lesních porostů do stavu, který umožní postupnou obnovu jejich přirozených funkcí. Lesnickou činnost v této zóně lze charakterizovat jako péči o lesní společenstva, nikoliv jako skutečné hospodaření.

Ve II.zóně se nachází 3240 ha lesů. Jsou zde zahrnuty převážně lesy s druhovou skladbou blízkou přirozené (listnaté či smíšené porosty), genová základna listnatých dřevin ve střední části chráněné oblasti a lesní porosty, kde jsou jiné důležité zájmy ochrany přírody (výskyt významných krasových jevů apod.). Zde se uplatňuje funkčně integrované hospodářství, v závislosti na přírodních podmínkách spojujících zájmy ochrany přírody s ostatními funkcemi lesa včetně funkce produkční. V porostech s přirozenou skladbou jsou používány přírodě blízké postupy hospodaření, zaměřené zejména na podporu a maximální využití přirozené obnovy lesa, udržení přijatelné věkové a prostorové diferenciace porostů a zachování druhové skladby lesa. V porostech s nevhodnou druhovou skladbou (smrkové monokultury) se hospodaří s cílem postupné přeměny druhové skladby lesa ve prospěch listnáčů, zejména buku a dubu.

Ve III.zóně je jen 837 ha lesa a je zde upřednostňována produkční funkce vázaná na uplatňování základních ekologických požadavků (trvale udržitelné lesní hospodářství). Zejména se jedná o zajištění celkové stability porostů a minimální podíl melioračních dřevin v porostech s převahou smrku.

Lesy Moravského krasu poškozuje nejvíce vítr. V létě se občas objevují škody suchem. Ve velkém rozsahu se vyskytly zejména v průběhu 80. a začátkem 90. let 20. století a jejich důsledkem je následné přemnožení kůrovců na smrku i odumírání některých dubových porostů.

Významným škodlivým činitelem je zvěř, zejména srnčí (Capreolus capreolus)ve střední části CHKO, místně i  muflon (Ovis musimon) . Zvěř škodí především okusem mladých dřevin a ohrožuje tak v některých partiích přirozenou obnovu lesa, případně škodí selektivním okusem, kdy poškozuje málo zastoupené druhy dřevin (např. jeřáb břek, jedli bělokorou

Lesy ve střední a částečně i jižní části CHKO jsou v majetku Mendelovy univerzity v Brně. Spravuje je Školní lesní podnik Masayrkův les  Křtiny a jejich využívání je usměrněno s ohledem na potřeby výuky studentů. Hospodaření v těchto lesích má tradičně vysokou úroveň (bylo tomu tak již v době, kdy zdejší lesy byly v majetku šlechtického rodu Lichtenštejnů). Od roku 1923, kdy lesy převzala univerzita, hospodaření přímo ovlivňovali profesoři brněnské lesnické fakulty (Haša, Konšel, Opletal atd.). Profesor Zlatník se zasloužil o vyhlášení sítě lesních chráněných území, reprezentujících hlavní lesní typy.

Od té doby je také významně dbáno na estetiku lesa. Jsou udržovány místa výhledů, lesní palouky, budovány studánky a památníky Lesnického Slavína. Ty jsou věnovány nejen významným lesníkům, ale také umělcům inspirujícím se ve svém díle přírodou, zvěři, stromům a lesům samotným.

Správa CHKO Moravský kras

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt